Velikonoční jarmark 2022

Dne 11. a 12. dubna byl žáky Mikulášského gymnázia zorganizován a proveden Velikonoční jarmark. Pod dohledem StuPu a přátel se sešlo mnoho lidí z mnoha tříd napříč všemi ročníky, kteří obětovali kousek sebe i svého drahocenného času, aby mohli umožnit tuto krásnou akci; těmito slovy bych jim všem chtěl srdečně poděkovat za dobře odvedenou práci.
Jarmark byl otevřený pro všechny, kdo jen stál o to na něj podívat, konal se v prostranství rozlehlého parku na Mikulášském náměstí a aleje před samotnou historickou budovou školy. V zmíněném parku měly děti možnost ulevit rodičům a s dozorem starších žáků se věnovat nejrůznějším pohybovým hrám.
Šikovní a mazaní studenti pak napekli mazance a perníčky, připravili stánky s jídlem i nápoji, nebo dokonce přinesli celou sbírku kaktusů a sukulentů! Před vchodem do školy potom předvedli podnikatelského ducha a nabízeli své služby a výrobky rodičům, dětem, nebo zkrátka náhodným kolemjdoucím a hudebně nadaní dokreslovali příjemnou náladu svojí hudbou.
Tady ovšem jejich snažení nekončí. Veškerý výtěžek z Velikonočního jarmarku podpoří další projekty a nápady našich žáků a předsednictva studentského parlamentu.
Proč ale Velikonoce slavíme? Co znamenají barvená vajíčka a pletené pomlázky? Kdo si to celé vůbec vymyslel?
Správná odpověď zní: tak nějak všichni. Ukazuje se napříč všemi lidskými kulturami, že máme ve zvyku slavit změny ročních období, tedy slunovraty a rovnodennosti. Právě jarní rovnodennost oslavovaly jak slovanské tak germánské kmeny na území celé Evropy. Tento svátek, nazývaný většinou Ostara po pohanské bohyni jara a východu slunce, jejíž jméno bylo zkomoleno na všem známé anglické Easter, ale i jiné tvary v dalších germánských jazycích, slavili podobně jako my v České republice a naše tradice jsou více ovlivněny pohanskými zvyky než v jiných zemích. Vejce se zdobila barvou a symboly, protože znamenaly nový život, kuřata a zajíce zase máme, protože byly spojeny právě s těmi bohyněmi, které přinášeli jaro. Slavilo se a připíjelo na delší den i na plodnost či úrodu. Zvykem bylo také tančení kolem ohñů.
Po příchodu křesťanství se svátek Ostara spojil s Velikonocemi, které se nesou v duchu ukřižování a zmrvýchvstání Ježíše Krista. Ty připadají vždy na neděli po prvním jarním úplňku, proto jsou pohyblivým svátkem. Třem dnům před touto nedělí se říká Velikonoční triduum — Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Tradičně by se před Velikonocemi měla dodržovat postní doba, kdy se nejí maso, ryby ani vejce či mléko, ale lze nahradit i jiným činem pokání. Křesťanské tradice přinesly do té české pečení beránků jako symbol „Božího stáda”, řehtání a dokonce i kočičky, které značí palmové větve, jimiž jeruzalémský lid vítal Krista.
Ať uż slavíte Velikonoce mšemi a bohoslužbami nebo pomlázkou a vajíčky, je to vždy hezký čas, po zimě přichází jaro, probouzíme se k světlu a dny jsou delší, šedá se barví do zelena a do měst a ulic se vrací život.

www.thesite.org/what-is-easter-monday/